Konečně mám čas a energii na to něco sem napsat. Ale kde začít?
Jsme tu už týden a za tu dobu se stalo spoustu věcí. Hodně jsme toho viděly a zažily. Prozatím je mým věrným společníkem kamarádka Eliška - spolužačka z psychologie. Je docela fajn, že jsme tu na všechno to zařizování a objevování dvě.
První čtyři dny tu s námi byli naši boyfriends, takže jsme podnikali společně ve čtyřech výlety autem. Nejdříve jsme se jeli podívat k severnímu moři. Byla jsme na něj docela hodně zvědavá, jelikož jsem ho ještě nidky neviděla. První, co mě překvapilo byla ta šedá barva. Žádná modř, žádné mořské hlubiny, ale šedavý mělký záliv. A na břehu černé řasy, krabi a lastury. Pláž byla malá a písečná schovaná mezi zeleným valem oddělujícím jej od zbytku města a přístavem. Na pohled nic moc, ale přesto jsem se odhodlala v té vodě smočit. Když už jsem konečně jednou u severního moře a je navíc i docela slunečné počasí, tak se přece musím vykopat, no ne? Voda překvapivě nebyla příliš studená, asi tak jako u nás na koupališti, když zrovna není vyhřáté. Bylo to hodně mělké, takže člověk musel jít hodně dlouho a daleko od břehu, aby mohl udělat pár temp, aniž by si ukopl palec o dno. Jako Jadran to není, ale nebylo to zase úplně špatné. Po koupání jsme ještě vyrazili podívat se po okolí. Potom jsme nakoupili v místním Lidlu, kde nás příjemně překvapily místní ceny, které se vyrovnají těm našim a některé potraviny jsou zde dokonce levnější. A vyrazili jsme zpátky domů do Groningenu.
Druhý den byl ve znamení zařizování a shánění kola. Večer jsme zakotvili na Guinessu ve velmi příjemné hospůdce, kterou jsme s Peťou náhodou objevili v jedné zapadlé uličce při návratu z pochůzek. Kromě velkého množství piv na výčepu a skvělé atmosféry tu tento večer navíc byla k poslechu živá hudba v podání velmi šikovné mladé americké zpěvačky. Moc jsme si to užili a doufám, že se sem ještě vrátíme s nějakými novými erasmus nebo neerasmus kamarády.
V sobotu jsem si koupila kolo. Odpoledne jsme vyrazili do Bourtange, což je nově zrekonstruovaná středověká pevnost ve tvaru hvězdice. Hvězdicovitý ostrůvek s vesnicí uprostřed je obklopen dvěma řadami vodních kanálů a valů rovněž stejného tvaru. Celé místo však připomíná spíše pohádkovou vesničku než bývalou pevnost. Najdete zde pohádkové chaloupky s květinami a umělými zvířátky pod okny, obchody s levandulí a voňavými svíčkami a dokonce větrný mlýn. I přes občasné drobné přeháňky nám počasí přálo. Poštěstilo se nám pořídit odtud i pár slunečných fotek, což se nepodařilo ani tvůrcům místních pohledů, na kterých lze vidět převážně šedé a zamračené nebe.
V neděli ráno potom naši Peťové odjeli a nastal čas zapojit se do seznamovacích aktivit a poznat nové kamarády. Což se ukázalo nebýt až tak jednoduché. Ale o tom až v dalším příspěvku.
Žádné komentáře:
Okomentovat