K Erasmu neodmyslitelně patří také cestování. A protože hlavním dopravním prostředkem pro studenty, ale i pro místní je tady vlak, protože autobusy tu skoro neexistujou a auta jsou neekologický fujtajbl, povím vám něco o nizozemských železnicích.
Již na první pohled vypadají nizozemské vlaky moderněji a čistěji a lákavěji než ty u nás.. Ovšem není všechno zlato, co se třpytí. Mají mnoho výhod, ale i pár nedostatků.
Ale od začátku..
Začíná to koupí jízdenky. Už to samo o sobě je poněkud složité. Systém je komplikovaný. V Nizozemí funguje několik přepravců a k dispozici je velké množství různých variant lístků lišících se výrazně cenou i způsobem použití, nákupem, platností atd. Základní cestovné je poměrně drahé, ale je spousta možností, jak získat slevu. Pokud jste místní student, máte slevu automaticky. Pokud máte kamaráda studenta nebo kamaráda se slevovou kartou, můžete cestovat s ním na stejnou slevu. Je možné takto s sebou vzít na lsevu dva další lidi. Nebo si můžete kartu pořídit sami. Karta stojí cca 50 euro a platí na celý rok. Po celý rok pak máte kamkoliv po Nizozemí slevu 40%, a jak už bylo řečeno, můžou s vámi na tu slevu cestovat ještě dva další kamarádi. Navíc za dalších tuším asi 10 euro si můžete na internetu aktivovat členství v klubu, které přináší další výhody. Mimo jiné si třeba můžete pak na nádraží ve větších městech půjčovat fakt levně kola a to se při cestování docela hodí.
Další možností jak levně cestovat je group ticket neboli skupinová jízdenka. Tu je třeba zakoupit předem přes internet a vytisknout. Napřed musíte vpylnit formulář, kde zadáte své jméno a datum narození, protože jízdenka je nepřenosná. Ovšem v praxi to nikdo nekontorluje. Výhodou je, že skupina nemusí cestovat dohromady. Každý si vytiskne svoji vlastní jízdenku a cestovat pak můžete v libovolné časy z libovolných míst. Společný musí být pouze den cesty a cílová stanice.
 |
| Utrechtské hlavní nádraží |
 |
| Utrecht centraal - pohled shora |
|
Asi nejlepší možností jsou potom celodenní lístky. Stojí obvykle 14-25 Eur, dle druhu. A lze je zakoupit pouze při speciálních akcích a to v různých obchodních řetězcích a supermarketech. Pořád nevím, jak se dá o těch akcích oficiálně dozvědět, kdy a kde budou. Já jsem se to vždycky dozvěděla přes facebook. Pak je třeba rychle utíkat do obchodu a nakoupit si je do zásoby, protože pak třeba několik měsíců zase nebudou. Ale pozor na to, lístky mají omezenou platnost třeba jen pár měsíců.
Další věc, kterou je třeba si ohlídat a která je docela složitá, je štípání lístků. Některé se neoznačují vůbec a štípne vám je až průvodčí ve vlaku (skupinový lístek), jiné si musíte před nástupem klasicky označit ve štípačce, jiné se musí pípnout na mašince u vchodu na nástupiště a jiné zase musíte odpípnout nejen před vstupem do vlaku, ale taky po výstupu.
No a aby to nebylo málo složité, tak ještě každý lístek se dá použít v jinnou dobu. Některé platí jen o víkendu, jiné ve všední dny. Některé se dají použít jen v určitých časech - třeba po deváté ráno. Už se mi taky stalo, že jsem se o čtvrt na devět spokojeně uvelebila ve vlaku, načež na mě průvodčí po předložení jízdenky začal cosi gestikulovat a drmolit holandsky a já na něj nechápavě koukala, až jsem po chvíli pochopila, že mi ta jízdenka platí až od devíti hodin. Naštěstí jsou tu průvodčí mnohem více v pohodě než u nás, takže jenom mávnul rukou a nechal to být.
Co na nizozemských vlacích oceníte, kromě milých a ochotných průvodčích, je jejich čistota a modernost. S našimi rozhrkanými vlaky se to vůbec nedá srovnávat. Vlaky jsou moderní, tiché, pohodlné a čisté. Spoje obvykle jezdí na čas a intervaly mezi spoji jsou alespoň mezi velkými městy docela uspokojivé. Navíc, když přesedáte, spoje na sebe pěkně navazují, takže se moc nestává, že byste museli někde při přestupu čekat třeba půl hodiny i více, jak je tomu u nás.
Nevýhodou je absence starých dobrých kupéček. Takže žádné soukromí, žádný prostor, kde se člověk může rozvalit. Zejména v poschoďových vlacích, je poměrně málo místa. Člověk je zde stejně stísněný jako v autobuse a navíc v některých soupravách není místo na větší zavazadla. A jelikož i uličky jsou úzké, může být cestovýní s velkým kufrem docela problém. Ovšem co je úplně nejhorší, aspoň teda pro mě, je všudypřítomná ledový vzduch foukající klimatizace. Jste-li drobné děvče jako já bez dostatku podkožního tuku, který by vás hřál, připravte se na to, že budete ve vlaku mrznout. Bez ohledu na roční období, ať je venku 30°nebo -10°, bude na vás ve vlaku foukat studený vzduch a bude vám pěkná kosa. Díky tomuto jsem některé cesty fakt protrpěla. Ale asi ani místní nejsou tak otužilí, protože když se rozhlédnete po vagónu, uvidíte většinu lidí sedět v zimních bundách s šálami omotanými kolem krku, a pouze nejotužilejší jedinci si sundají budu a sedí "jenom" ve svetru. Takže se raději teple oblečte.
Silent zones. Při naší první cestě holandským vlakem jsme si s kamarádkama sedly do vagónu a začaly si nadšeně povídat o všem možném. Přitom jsme si nevšimly, že po nás cestující podezřívavě a nepříliš nadšeně pokukují. Až když přišel průvodčí, tak jsme pochopily, že je asi něco v nepořádku. Vysvětlit nám, že sedíme v tiché zóně, kde se nesmí hulákat nebo se hlasitě bavit. Zóny jsou označeny nenápadným nápisem na okně "Stilte" anebo "Silence". Tedy ticho. Je to celkem fajn nápad. Když cestujete třeba brzy ráno a chcete si schrupnout a nejste zvědaví na to, aby vám při tom nějaká parta študentíků vřískala do ucha, pak to oceníte. No oni si teda pak sednou do vedlejší půlky vagónu, která je oddělená jen tenkým sklem, a hulkákají dál tam, takže to uslyšíte stejně..ale co už. Nápad je to hezký a většinou i funguje.
No a pak tu jsou ještě "nosiči kafe". Lidi, co pobíhají po vlacích s velkýma krosnama na zádech plnýma kafe, čajů a asi i dalších nápojů. Vypadají docela legračně, vepředu mají ledvinku plnou kelímků a míchátek, vzadu jim z batohu čouhá hadička na vodu. No a ti vám za nějaký to euro připraví váš oblíbený nápoj. Jestliže jste ráno ve spěchu naběhli do vlaku a nestihli si dát nezbytné ranní kafčo nebo máte třeba ještě kocovinu po poslední student party, čeká vás dlouhá cesta a vy víte, že to bez kafe prostě nepřežijete, pak vyhlížejte týpka s velkým batohem, který vám určitě ochotně poskytne ranního vyprošťováka.
A ještě jednu věc bych zapomněla. Velké významné plus. Ve vlacích je zadarmo wifina!!
A když jsem vás teď navnadila k cestování nizozemskými vláčky, tak vám v dalším příspěvku povím, jakou jsem měla před Vánoci "pěknou" cestu domů....
